Hi-tech výrobky z Brna zamíří k Marsu nebo Jupiteru

Vydáno 9.5.2017

Společnost Frentech Aerospace s.r.o. pracuje aktuálně na 15 technicky náročných projektech převážně pro letecký průmysl.

„V životě jsem si nemyslel, že se budu podílet na dodávkách pro Airbus, že budeme dělat věci pro vesmírné technologie, že naše díly poletí do kosmu, na Mars či k Jupiteru,“ řekl v interview pro Svět průmyslu Pavel Sobotka, jednatel a ředitel Frentech Aerospace s.r.o. Uvedená společnost, zapsaná do obchodního rejstříku v roce 1994 a sídlící v městské části Brna v Maloměřicích, se zabývá výrobou a dodávkami obráběných dílů ze slitin hliníku, titanu, nerez ocelí, nástrojových ocelí a plastů převážně pro letecký průmysl, dále mechanizmů a subsystémů, včetně jejich testování, pro vesmírný průmysl, zajišťuje technické a technologické poradenství. Jedná se o ryze českou firmu, jež zaměstnává cca 100 lidí.

V minulém rozhovoru jste hovořil o projektu J-Boom od Evropské kosmické agentury (ESA). V jaké fázi se nachází?

Skončila jeho první fáze a nyní se začíná realizovat druhá, přičemž ESA změnila zadání: místo dvousegmentového systému budeme vyvíjet a vyrábět třísegmentový, takže právě usilovně hledáme s členy konsorcia (LKE, 5M, VZLU) vhodné technické řešení, abychom mohli předložit modifikovanou nabídku. Projekt se týká mise JUICE, jde o vědecký satelit, který bude vyslán k Jupiteru. Naše konsorcium českých firem vyvíjí, vyrábí a testuje tzv. boom, což je vlastně rameno, které má nést přístroje pro měření magnetického pole. I když jsme nebyli vybráni pro dodávku letového modelu, navrhli jsme podstatnou inovaci, především proto jsme uspěli a náš projekt je nadále podporován ESA jako potenciálně využitelný pro jiné mise. Nepochybuji, že zvládneme i nové požadavky. Vedle počtu segmentů se změní i délka systému po rozvinutí, původně šlo o 7,5 metru, nově již půjde o 10,5 metru. Pro rozvinutí všech tří segmentů 3 × 3,5 m použijeme materiál s tvarovou pamětí, který nahradí krokové motory nebo pružinové systémy. Rozvinutí všech ramen tak můžeme jednoduše řídit.

Na kolika projektech pracujete?

Momentálně pracujeme zhruba na 15 projektech. Upozorňuji, že málokdy trvá projekt pouze jeden rok, vzhledem k rozsáhlosti a posunu termínů téměř všechny překračují delší časové období. Pokračujeme například ve velkých projektech jako Iridium NEXT, kde zajišťujeme dodávku mechanizmů, které zajišťují rozvinutí solárních panelů, Cryostat Structure pro satelitní systém MTG; s německou firmou Space Tech spolupracujeme na modulu RIME Antenna pro JUICE, což je šestnáctimetrový dipól. Zodpovídáme za mechanizmus, jenž drží anténu pohromadě před jejím rozvinutím.
Projekty jsou po technické stránce velice náročné.

Vyzvedl byste nějaké další atraktivní projekty?

Ještě z loňského roku bych upozornil na projekt ExoMars 2016: na oběžnou dráhu Marsu byla dopravena atmosférická sonda, ta k povrchu vypustila stacionární přistávací modul, který ale po sestupu havaroval.

Spolupracovali jsme s italskou firmou Aero Sekur, jež dělá padákové systémy, a dodávali HEPA filtry. Následovat bude druhá mise, ExoMars 2020, ve které jsme rovněž zapojeni. Spolupracujeme s firmou Thales Alenia Space France a dodáme tzv. kanystr, zařízení o rozměrech metr na metr, v němž je uložen přistávací systém padáku.

K zajímavým projektům patří projekt One Web, jenž zajistí internetové pokrytí dostupné kdekoliv na zeměkouli, a to díky vytvoření konstelace 900 družic na nízké oběžné dráze, ve druhé fázi se uvažuje dokonce o 2 700 satelitech. Jeden kontrakt jsme získali z Francie na díly, jež dokážou určovat polohu satelitu podle hvězd, druhý z USA pro firmu Honeywell z Phoenixu, pro tuto firmu vyrábíme díly pro systém stabilizace satelitu. Pro upřesnění: zakázku vyhrál Airbus Defence & Space. Protože za pět až šest let přestanou satelity fungovat a budou se muset obnovovat, jde o obrovskou zakázku s nesmírným potenciálem. Není proto divu, že je o ni ve světě značný zájem. Zatím vyrábíme prototypy.

Platí stále číslo pro export ve výši 98 procent?

Uváděné číslo bych jen drobně poupravil, a to na 97 až 98 procent. Mezi nejdůležitější země, kam vyvážíme, se řadí: Německo, Francie, Rakousko, Itálie, Anglie, Holandsko, Rumunsko, USA, občas Dánsko a Turecko, počítáme se Španělskem. Upozorním na Slovensko, tam putují výrobky pro letecké opravny, jako raritu připomenu díly pro slovenskou firmu AeroMobil, která vyvíjí stejnojmenný létající automobil, něco podobného, co měl ve filmu Fantomas. O rozšíření spolupráce budeme jednat v nejbližších dnech.

Kdo jsou vaši zákazníci? V minulém rozhovoru jste připomínal Airbus, Boeing, Embraer…

Se zmiňovanými společnostmi spolupracujeme nadále. Vždyť jenom Airbus tvoří 40 procent obratu, dodáváme mu díly prakticky pro všechny typy jeho letadel. Dnes se jeho dceřiná společnost jmenuje Premium Aerotec, při organizačních změnách byl totiž z Airbusu vyčleněn jako dceřiná firma. Pokud jde o výrobky pro Boeing nebo Embraer, ty předáváme do německé firmy Nord-Micro, patřící pod United Technology. Na dílech pro Embraer spolupracujeme dále se společností Aero Vodochody, díly jsou určeny pro letoun KC-390. Dalším zákazníkem je Thales Alenia Space z Cannes ve Francii, spolupráce se týká vesmírného průmyslu, dodáváme mechanizmy a subsystémy pro satelity, případně mise, týkající se projektů Iridium NEXT, ExoMars nebo MTG. Připomenu ještě další zákazníky: firmu Safran z Francie, Eaton z Německa a Anglie, Emerson z Německa – pro zajímavost, tam míří moduly pro analyzátory plynů.

Co můžete prozradit o výsledcích hospodaření za rok 2016?

Výsledky již sice máme, nicméně nejsou auditované. Mohu pouze uvést, že vloni došlo oproti předchozímu roku k malému nárůstu obratu – na 250 milionů korun. Zisk bude možná o trochu nižší, protože ve srovnání s rokem 2015 jsme dost investovali, projekty jsou nákladné.

Jak vypadá struktura tržeb?

Struktura tržeb podle výsledků z loňska je následující: 80 procent nám přináší aerospace, tzn. letecký a vesmírný průmysl. Podíl vesmírného průmyslu na obratu loňského roku byl 24 procent.

S čím počítáte v letošním roce?

Letos vnímáme dva kritické body: První se týká zejména vesmírných projektů, u nichž nikdy nevíme, jestli budou profinancovány v daném roce, nebo se přesunou do dalšího. Stávající stav svědčí o stabilitě zakázek. Druhá nesnáz souvisí s postojem ČNB vůči euru. Osobně jsem byl vždy kritikem oslabování koruny, protože to bylo nebezpečné. Jakmile zákazníci zjistí, že je koruna slabší, nutí vás do nižších cen v eurech. Například u ESA, když se dělají finanční plány, musíte udávat právě platný kurz, s jiným nemůžete počítat, ovšem projekty se mnohdy protáhnou do dalších let, potom je však už kurz jiný a to vás může poškodit. A my jsme téměř stoprocentní exportéři, veškeré tržby vedeme v eurech.

Do čeho jste investovali a jaké jsou vaše záměry?

Investice ovlivňují aktivity, které právě zajišťujeme, tedy projekty, v souvislosti s nimi pravidelně modernizujeme výrobu, obnovujeme technologie anebo je rozšiřujeme, ať již jde o obráběcí stroje a podobně. Z posledních akcí připomenu nákup měřicí techniky, museli jsme koupit velmi přesný měřicí 3D stroj schopný měřit pod mikronové hodnoty. U vesmírných projektů se totiž pohybujeme v úzkých tolerancích. Vloni jsme pořizovali zařízení na měření kontaminace jak partikulární, tak molekulární. Rovněž letos plánujeme podobnou investici, půjde o krystalické váhy určené pro kontrolu provedení odplynění ve vakuu, jež se provádí při zvýšené teplotě. Nad jednou rozsáhlou investicí leží otazník: máme-li totiž realizovat požadavky od AVIA pro novou raketu Vega C, potom Vega E, nebyli bychom schopni ji zajistit ve stávající budově – protože vedle sebe nedisponujeme žádným volným pozemkem, byli bychom nuceni hledat někde jinde a možná začít stavět na zelené louce. Takové rozhodnutí zatím na stole neleží, dosud pouze diskutujeme, každý projekt s sebou nese určitá rizika, a nejsme ještě tak daleko, abychom přistoupili k rozhodujícímu kroku.

Podnikáte už v podstatě desítky let. Jak hodnotíte současné byznysové prostředí?

Ve srovnání s dřívější dobou, před 10 až 15 lety, je v dnešní době boj tvrdší, více rizikovější. Změny probíhají takřka okamžitě, je potřeba na ně umět reagovat a to je časově náročné. Rychle dostáváte spoustu informací, které nedokážete plně použít ani zpracovat, z toho se mohou rodit problémy. Mám na to jediný lék, a přiznám se, že není z mé hlavy, nýbrž pochází od profesora Milana Zeleného, který uvádí, že fenoménem dnešní doby je nejen rychlost, ale i umění se přizpůsobit. Zajímavý je i dovětek: dinosauři, ti se nepřizpůsobili, takže nám zbývá jen to druhé.

Zadejte e-mailovou adresu

a nic z Aerospace vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.


TOP Rozhovory

ZA DVA ROKY BUDOU MOCT LIDÉ CESTOVAT VLEŽE

ZA DVA ROKY BUDOU MOCT LIDÉ CESTOVAT VLEŽE

Vydáno 26.10.2018

fl_cs|fl_en

Společnost Zodiac Galleys Europe bude instalovat spací moduly do nákladních letounů A330. Airbus doufá, že souhlas úřadů pro leteckou přepravu získá do roku 2020. „Naše firma už má velmi pozitivní zpětnou vazbu od několika leteckých společností,“ uvedl Philippe Gilles Michel, generální ředitel společnosti.

PILOT MUSÍ VĚDĚT, JAK ZOBRAZIT SPRÁVNÉ INFORMACE

PILOT MUSÍ VĚDĚT, JAK ZOBRAZIT SPRÁVNÉ INFORMACE

Vydáno 15.10.2018

fl_cs|fl_en

Jak se létání změnilo z pohledu pilota? Co je dnes jeho hlavní výzvou ve srovnání s výzvami před deseti dvaceti lety? „Dobrou zprávou je, že létání jako takové se nezměnilo,“ říká Thomas (Tom) Reinert, testovací pilot ve společnosti Grob Aircraft SE, Německo

MUSÍTE BÝT PŘIPRAVENÍ NABÍDNOUT TO NEJLEPŠÍ

MUSÍTE BÝT PŘIPRAVENÍ NABÍDNOUT TO NEJLEPŠÍ

Vydáno 2.10.2018

fl_cs|fl_en

Česká společnost Frentech Aerospace se významnou měrou podílí na vesmírných projektech. Svou stopu již zanechala na Marsu, díly z její produkce zamíří k Jupiteru. „Přiznám se, že mě nikdy nenapadlo, že se někdy takto podívám do vesmíru,“ říká Pavel Sobotka, ředitel společnosti.

HRAJEME VELKOU ROLI V OBLASTI BEZPEČNÉHO LÉTÁNÍ

HRAJEME VELKOU ROLI V OBLASTI BEZPEČNÉHO LÉTÁNÍ

Vydáno 25.9.2018

fl_cs|fl_en

„Bezpečnost v leteckém průmyslu je a vždy bude tématem číslo jedna a dovolím si říct, že společnost Honeywell historicky hrála velkou roli v budování a posouvání bezpečnosti v leteckém průmyslu,“ říká v rozhovoru pro Svět průmyslu David Kozák, ředitel společnosti Honeywell v České republice.

Zobrazit Více

Zadejte e-mailovou adresu

a nic z Aerospace vám už neunikne!

Vaše osobní údaje budeme zpracovávat pouze za účelem zasílání newsletterů, a to v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.

Další zprávy

Studie: Civilní letectví čekají nová bezpečnostní rizika

Studie: Civilní letectví čekají nová bezpečnostní rizika

Vydáno 12.11.2019

fl_cs|fl_en

Civilní letectví bude v příštích desetiletích čelit výzvám a bezpečnostním rizikům počínaje nedostatkem pilotů přes nárůst vzdušných turbulencí a kybernetické útoky až po přeplněná letiště. Uvádí to studie průmyslové pojišťovny AGCS a americké Univerzity letectví a kosmonautiky Embry Riddle, z níž cituje agentura DPA. Civilní letectví zaznamenalo v uplynulých šedesáti letech velký rozvoj, právě to by ale mohlo do budoucna představovat […]

České aerolinie zařadí do flotily sedm nových Airbusů, čtyři A220 a tři A321XLR

České aerolinie zařadí do flotily sedm nových Airbusů, čtyři A220 a tři A321XLR

Vydáno 27.10.2019

fl_cs|fl_en

České aerolinie se dohodly s výrobcem letadel společností Airbus na dodání čtyř nových letadel Airbus A220‑300. Současně ČSA uzavřely smluvní ujednání, na základě kterého bude původní dodávka letadel A320neo nahrazena třemi letouny A321XLR s delším doletem. S novými typy získají ČSA nejmodernější úsporná letadla Airbus nové generace.   Skupina Smartwings jednala s Airbusem o pořízení […]

Česko se zapojilo do mezinárodní letky transportních letadel

Česko se zapojilo do mezinárodní letky transportních letadel

Vydáno 26.10.2019

fl_cs|fl_en

Česko se dnes jako šestá země zapojilo do mezinárodní letky transportních letadel iniciované západoevropskými státy. Oznámil to ministr obrany Lubomír Metnar, který dnes stvrdil českou účast během jednání s kolegy ze Severoatlantické aliance v Bruselu. Česká armáda bude mít díky účasti v letce lepší přístup ke strategické letecké přepravě či k zajištění tankování za letu […]

Senegalský velitel vzdušných sil letěl v L-39NG

Senegalský velitel vzdušných sil letěl v L-39NG

Vydáno 9.10.2019

fl_cs|fl_en

V novém českém proudovém letounu L-39NG letěl první zákazník. Generál Joseph Mamadou Diop, velitel vzdušných sil Senegalské republiky, absolvoval v neděli 6. října hodinový let s testovacím pilotem Aera Vodochody Vladimírem Továrkem.  První prototyp nového proudového cvičného a lehkého bojového letounu L-39NG právě prochází obdobím intenzivních letových testů. Letoun s výrobním číslem 7001 od poloviny září létá téměř každý […]

Boeing prověřuje kvůli možné závadě další typ svých letadel

Boeing prověřuje kvůli možné závadě další typ svých letadel

Vydáno 28.9.2019

fl_cs|fl_en

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) nařídil prověřit některá letadla Boeing 737 NG s cílem odhalit případné výrobní vady. Důvodem k tomuto kroku je fakt, že u několika letadel tohoto typu se zjistily praskliny, informovala agentura Reuters. Případnou opravu mají zajistit provozovatelé letadel. Boeing má přitom už problém s letadly 737 MAX, která jsou po dvou vážných nehodách […]

Turecko má zájem o nejmodernější ruské bojové letouny Su-57

Turecko má zájem o nejmodernější ruské bojové letouny Su-57

Vydáno 28.8.2019

fl_cs|fl_en

Turecko projevilo velký zájem o nejmodernější ruské bojové letouny, včetně stroje páté generace Su-57 vybaveného technologií stealth a Su-35. Představitelé obou zemí nyní posuzují možnost dodávek těchto letadel. Podle ruských agentur to dnes řekl ředitel Federální služby pro vojensko-technickou spolupráci Dmitrij Šugajev. Oba bojové letouny měl v úterý možnost si prohlédnout turecký prezident Recep Tayyip […]

Zobrazit Více
Objednejte si předplatnéMám zájem